Pozůstatky bývalého městečka Hůrky stojí na vyvýšenině, 4 km severovýchodně od Nové Bystřice

Už při pohledu z dáli má návštěvník dojem, že přijíždí do většího města. Vidí vícepatrové budovy, některé podobné zámečkům, což naznačuje, že obec asi byla v minulosti živá a bohatá. Přes Hůrky vede silnice k Senotínu, k Blatu a dále k Landštejnu, pěšky nebo na kole je možné dostat se do Dobré Vody a do Potočné.

 

Hůrky jsou nejvýše položeným sídlem okresu Jindřichův Hradec.

 

Název napovídá, že se jedná o bývalé hornické město (jménem „Hory, hůry, hůrky“ bývala ve středověku označována místa, kde byly těženy drahé kovy). V případě Hůrek se odhaduje, že se zde těžilo stříbro už ve 12. století. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1654.

Největšího rozmachu těžba dosáhla zřejmě v 16. a 17. století. Nejznámější byl Čertův důl (Tewlův od německého Teufel/čert) na stříbro, který roku 1530 koupil od bratrů Tewlů Adam I. z Hradce. V roce 1628 Hůrky dostal od své matky Adam Pavel Slavata z Bystřice, který v roce 1637 osadě udělil městská privilegia, povolal sem další německé horníky, kteří těžili síru a skalici. Po něm město mělo německý název Adamsfreiheit.

V roce 1870 žilo v Hůrkách 577 obyvatel německé národnosti, kteří se většinou zabývali výrobou plátna. Konaly se zde do roka dva jarmarky. Po roce 1945 došlo k vysídlení původního obyvatelstva, osídlení českým obyvatelstvem asi nebylo jednoduché, v odlehlé oblasti s drsným počasím se bez vhodných pracovních příležitostí lidem příliš žít nechtělo. Ani na počátku jedenadvacátého století Hůrky nepůsobí dojmem rozkvétající obce, spíše opačně.

V osmdesátých letech 20. století bylo v Hůrkách plánováno otevření uranových dolů. Než mohla být těžba zahájena, došlo ke změně politického systému a od těžby bylo upuštěno. Do té doby se o oživení Hůrek staral státní statek, státní lesy a vojenská jednotka protivzdušné ochrany státu, která zde měla kasárna. Také místní škola je v současné době uzavřena pro malý počet žáků, kteří byli převedeni do školy v Nové Bystřici.

Pamětihodnosti:
  • Kostel sv.Jakuba
  • Domy čp. 2, 14,21, 23, 45
  • Socha sv.Jana Nepomuckého
  • Nádraží úzkokolejné železnice

Na Křížovém vrchu jihovýchodně od obce stála kaple Panny Marie Bolestné z roku 1841, ke které vedla Křížová cesta (zbořena kolem roku 1955).

 

Hůrky jsou částí města Nová Bystřice v okrese Jindřichův Hradec. V roce 2011 zde trvale žilo 163 obyvatel.

Zdroj: Wikipedie